Definice
Attack surface je celková množina rozhraní, komponent a interakcí, přes které by se útočník mohl pokusit spustit exploit proti systému. V prostředí blockchainu (blockchain) a smart contractů (smart contract) to zahrnuje všechny zvenku dostupné funkce, vstupní body protokolu, závislosti a datové toky, které by mohly být zneužity ke změně očekávaného chování. Tento koncept se používá k posouzení, jak moc je protokol, smart contract nebo podpůrná infrastruktura vystavena škodlivé aktivitě. Větší nebo složitější attack surface obecně znamená více potenciálních cest ke kompromitaci, i když ne všechny nutně obsahují skutečné zranitelnosti.
V krypto systémech attack surface zahrnuje on-chain i off-chain prvky, které interagují se smart contractem nebo protokolem. Může jít o funkce kontraktu, mechanismy upgradů, oracle feedy, administrátorské klíče a integrace mezi kontrakty nebo mezi řetězci. Každý z těchto prvků může zavádět další předpoklady a hranice důvěry, čímž rozšiřuje počet způsobů, jak se útočník může pokusit obejít bezpečnostní záruky. Pochopení attack surface je proto klíčové pro hodnocení systémového rizika a určování priorit obranných opatření.
Kontext a použití
Bezpečnostní specialisté a auditoři používají pojem attack surface k popisu rozsahu toho, co je potřeba analyzovat během bezpečnostního auditu blockchainového (blockchain) protokolu nebo smart contractu (smart contract). Mapování attack surface zahrnuje identifikaci všech potenciálních vstupních bodů a interakcí, které by mohly vést k exploitu, včetně jemných chování, jako jsou reentrancy vzory nebo změny stavu řízené oracly. Toto mapování nepředpokládá, že každý prvek je nebezpečný, ale pohlíží na každý z nich jako na možné místo, kde se může vada nacházet.
V pokročilém návrhu protokolů je minimalizace a zpevnění attack surface základním bezpečnostním cílem. Návrháři mohou omezit vystavenou funkcionalitu, zjednodušit logiku kontraktů nebo snížit počet externích závislostí, aby zmenšili množství reálných cest k útoku. Koncept attack surface tak poskytuje abstrakci na vysoké úrovni pro úvahy o tom, jak komplexní je bezpečnostní profil systému a jak změny v architektuře, integracích nebo governance mohou zvýšit či snížit jeho vystavení potenciálnímu zneužití.